Čtvrté narozky byly takové první velké. Jednička se prakticky neslavila, dvojka se promarodila, trojka už byla fajn, ale čtyřka to byla oslava s velkým O.
Jede u nás tlapková patrola. Všechny ty psí potvory musíme znát nazpaměť, pouštět mu je a poslouchat je. Pak si s nimi hrát, vymýšlet příběhy před spaním a prostě jsou všude.
Téma narozenin teda bylo jasné: tlapková patrola.
Pojali jsme to velkolepě. Asi tak dva dny, jakože nepřeháním, jsme chystali různé ozdůbky. Kreslili, stříhali, zdobili. Večer a noc před oslavou jsme fakt speciálně nazdobili obývák.
Bylo tam vše od stropu po nakreslené a vystřižené tlapky v nadživotní velikosti.
Na vše padlo asi tak tisíc hodin práce a tuna pastelek a materiálu.
Poctivě jsme to plánovali, aby Tedík vešel do obýváku a byl ohromen tlapkami.
Až se to fakt stalo.
Tedík vešel do obýváku.
Tlapky koukaly ze všech koutů.
Byli jsme nadšení, koukali na Tedíka.
Tedíka koukal na tlapky, ale nadšený nebyl.
Koukal všude okolo, oči mu šmejdí po celé místnosti.
Až začal mluvit a my se těšili na jeho radost a z toho pak naši radost.
A Tedík památně pronesl: Dobrý, ale už se nemůžu dočkat na ty pravý dárky.
A co vy? Kolik hodin jste strávili výzdobou, aby byla náležitě pochválena? Taky máte super motivaci do dalších narozenin? Dělám si srandu, samozřejmě jsme si to užili s pravými dárky a oslava byla nakonec super. 🙂
Leave a Reply